OPRAVDOVÁ LÁSKA

Tahle dívka to je tvor,
jenž nepozná radosti,
neb její lásky zhubil mor,
když odmítala žádosti.

Tak shlíží dolů k nápadníkům,
že jí prý dobří nejsou dost.
Raději poddává se tichým vzlykům,
když popadá ji prudká zlost.

Jediný její vyvolený
o jejích citech neví.
Ona své plány roky má předkresleny,
však k čemu, když jiní zájem jeví?

A ona se jim nepodvolí.
Jen za jednoho chce být vdaná.
A oni za ní lezou, voli.
Než s nimi být, to raději nadosmrti panna.

Kdekdo už podcenil
umanutost této dívky.
To když se snažil ze všech sil
bez šatů spatřit její křivky.

I když chtíč ten křičel ano,
Cudné oči řekly ne.
srdce bylo totiž samo,
příliš smutné a zlomené.

Mohl to zpravit jen jediný,
ten pohledem nezakopl o ni.
To přitom pohled měla tak nevinný
a její láska byla snad větší než loni.

Dožije se ta někdy toho,
že on by o ni třeba stál?
Starých pan není tak mnoho,
ale kolik z nich každý by rád miloval?