Obsidiánová
krystalová, angelitová, amuletová
» autor: Kajuta |
Jsi krystal který zelená se
laděná na tón studánek
vzdáváš se dlaním v celé kráse,
oblázek vyhlazený z řek
Oblázek vyhlazený z řek jejími vlasy
jsi hvězdička i angelit,
pozemšťanko má, která hážeš jasy
v atomech srdce psáno: cit
Když leštíš luny obsidián
rukávem, dvakrát dýchneš tváří
úsměvů tvých já drobky sbírám
do amuletu svatozáří
laděná na tón studánek
vzdáváš se dlaním v celé kráse,
oblázek vyhlazený z řek
Oblázek vyhlazený z řek jejími vlasy
jsi hvězdička i angelit,
pozemšťanko má, která hážeš jasy
v atomech srdce psáno: cit
Když leštíš luny obsidián
rukávem, dvakrát dýchneš tváří
úsměvů tvých já drobky sbírám
do amuletu svatozáří
Tipů: 16
» 22.03.17
» komentářů: 14
» čteno: 646(17)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: záhadník
» 22.03.2017 - 20:05
Celá báseňka se tak krásně blyští, je tak skvostná, vznešená, lehká a tak cituplná, že perličku slzy u oka si hýčkám, dojata, že víc slovíček nemám, jen si tvé překrásné verše užívám... :-)
PřevelikÓzně se ti povedla! Kouzelné to čtení... :-)
Jedna z tvých nej!
ST*******+Z
PřevelikÓzně se ti povedla! Kouzelné to čtení... :-)
Jedna z tvých nej!
ST*******+Z
» 23.03.2017 - 00:10
Obsidiánová, krystalová, angelitová, amuletová…to zní trochu jako nabídka zmrzliny v nějaké silně netradiční nebo mimozemské cukrárně…
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: na nejkrásnějším bodu edenu | Následující: koníčku bílý, v čele hvězda