Totální odpojení

Chvíle slasti
snad i dojetí
a pak pryč
odevzdals magický klíč

Tam
na zahrádce
v té hrané jarní lásce
ze zvyku
jsem se přitulila
aspoň na chvíli
aby ta ztráta tak nebolela

Zavilí šakali nikde nevyli
ale moje Já
bortilo se horem pádem
dolů
po ostrých kamenech

Šátečkem bílým (nasáklým krví)
jsem jej poté obvázala
a s nechutí zase vstala
do života
i do smrti

Jak stará panna
ze sna
procitnuvší
co své vzpomínky
na madle od koupelky
věčně suší

Chtělo by to gigola
a víc peněz k tomu
abych zalepila smutek
na kalhotkách i na duši

Jenomže komu
to zbytečně někde vyprávět
tak sedám na kolo
a na zvonek rezavý
dávám si květ