ákseben

Já často padám do minula
kolikrát jsem tam, kde rok 0
a čelo mé je kůra stromů
a v přítomnosti někdy tonu
občas to štístko jindy smůla
a láska? Ta mne zula
milion x šest
miluji u cest začátky
pohádky z Laskaví
a když se vypráví
před usnutím.
Beránčím plutím
ve vlnách mraků
učím se také řeči ptáků
algebře hvězd
nauce o bolesti
i jak dá se lézt
žebříkem bez návěsti
u tratí Pána
závratí netrpím
a neohraná rána
i zbytky dne
ženců se srpy
schovávám v mošně bezedné
a když se nakupí
sednu u posedu
a předu a předu
vřetena dalších snů.....
-----------------------------------------------------------

Vřetena snů
předu a předu
tam u posedu
a když se nakupí
schovám je v mošně bezedné
i žence se srpy
i zbytky dne
i neohraná rána
plná závratí
u trati Pána
žebříku bez návěsti
snažím se lézt
naukou o bolesti
s algebrou hvězd
učím se řeči ptáků
ve vlnách mraků
beránčím plutí
před usnutím,
když se vypráví
pohádky z Laskaví
znám cesty, začátky
a milion x mne láska zula
někdy štěstí, jindy smůla
přítomností často tonu
mé čelo je kůra stromů
i v roce 0
zkouším to padat
do minula......
---------------------------------------------------------

„Minulost není pro mne ničím,
budoucnost se mne ještě nedotýká.“
( Marcus Aurelius)