Sprchofon
Název pro podivný přístroj vymyslel pan Kajuta, když jsem mu začátek fejetonku vyprávěla… ;-))
» autorka: Lilith |
Kdysi jsem byla dítě. Dle většiny lidiček jsem prý pořád… ;-)
A jako malá holka ráda ležela ve vaně ponořená v bublinkách, odkud jsem telefonovala sprchou (sprchofonem) do celého světa.
Například na Ministerstvo Afriky, aby přestali zabíjet slony a opice… a jestli by nám poslali víc banánů, neb jich u nás máme málo… nebo do Ruska, když tam mají obrovské březové lesy, tak by mohli vyrábět toaletní papír pro celý svět… tenkrát ho byl nedostatek… sprchofonem se dalo volat dokonce i Marťanům… hihi…
Také jsem foukala do obrovských bublin z koupelové pěny a posílala je jako tajemná UFA do vesmírného prostoru koupelny a ony se přilepovaly na maminkou naleštěné dlaždičky nad vanou a já byla přešťastné dítě koupající se v celém vesmíru.
Ve světle kulaté lampy se tak nádherně duhově třpytily…
Samozřejmě, že v mléčné pěnové dráze jsem měla i plastovou lodičku. Byla červená se žlutou plachtou, skoro jako ponorka Beatles… ona opravdu neuměla plavat (kde soudruzi asi udělali chybu?). Nejraději se prostě potápěla plachtou dolů.
Víte jak zní kosmická hudba sfér? To když můj holčičí hlásek se smutkem i nadějí až u srdíčka zpíval v krásné ozvěně té kachlíkové místnosti melodii z filmu „Tajuplný ostrov“ za záchranu kapitána Nema. Já ho šíleně milovala.
Maminka za dveřmi prý mívala slzičky v očích. Ale řekla mi to až v mé dospělosti. Maminka je už také někde ve vesmíru, možná se vznáší v překrásné duhové bublince…
A můj táta si v té stejné staré koupelně zpívá džez a rock and roll... a cáká jak potápějící se ponorka.
To má po mně.
Možná si i tajně volá s maminkou sprchofonem…
:-)
.
A jako malá holka ráda ležela ve vaně ponořená v bublinkách, odkud jsem telefonovala sprchou (sprchofonem) do celého světa.
Například na Ministerstvo Afriky, aby přestali zabíjet slony a opice… a jestli by nám poslali víc banánů, neb jich u nás máme málo… nebo do Ruska, když tam mají obrovské březové lesy, tak by mohli vyrábět toaletní papír pro celý svět… tenkrát ho byl nedostatek… sprchofonem se dalo volat dokonce i Marťanům… hihi…
Také jsem foukala do obrovských bublin z koupelové pěny a posílala je jako tajemná UFA do vesmírného prostoru koupelny a ony se přilepovaly na maminkou naleštěné dlaždičky nad vanou a já byla přešťastné dítě koupající se v celém vesmíru.
Ve světle kulaté lampy se tak nádherně duhově třpytily…
Samozřejmě, že v mléčné pěnové dráze jsem měla i plastovou lodičku. Byla červená se žlutou plachtou, skoro jako ponorka Beatles… ona opravdu neuměla plavat (kde soudruzi asi udělali chybu?). Nejraději se prostě potápěla plachtou dolů.
Víte jak zní kosmická hudba sfér? To když můj holčičí hlásek se smutkem i nadějí až u srdíčka zpíval v krásné ozvěně té kachlíkové místnosti melodii z filmu „Tajuplný ostrov“ za záchranu kapitána Nema. Já ho šíleně milovala.
Maminka za dveřmi prý mívala slzičky v očích. Ale řekla mi to až v mé dospělosti. Maminka je už také někde ve vesmíru, možná se vznáší v překrásné duhové bublince…
A můj táta si v té stejné staré koupelně zpívá džez a rock and roll... a cáká jak potápějící se ponorka.
To má po mně.
Možná si i tajně volá s maminkou sprchofonem…
:-)
.
Tipů: 24
» 06.03.17
» komentářů: 23
» čteno: 1076(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.03.2017 - 20:03
Sprchofon spatřil světlo světa, hurá, nevěděl jsem, že jsi volala až do Afriky. :) Děkuju za spolupřiznání patentu, spoluvynálezče. :)) S těmi banány mě to rozesmálo - haló, haló. :)
Už jako dítě jsi měla nesmírnou fantazii a ten bublinkový svět Tě neopustil. :) Fúúú
Chtělo by to bublifuk, který vyfoukne duhovou bublinu větší než dospělý člověk, to by byla paráda. .)
Plastová loďka si asi umínila být ponorkou za každou cenu a být Nemovi ve žluté ponorce možná blíž. .)
Dostala jsi do vínku dar hezky vyprávět. :)
ST a Z
Už jako dítě jsi měla nesmírnou fantazii a ten bublinkový svět Tě neopustil. :) Fúúú
Chtělo by to bublifuk, který vyfoukne duhovou bublinu větší než dospělý člověk, to by byla paráda. .)
Plastová loďka si asi umínila být ponorkou za každou cenu a být Nemovi ve žluté ponorce možná blíž. .)
Dostala jsi do vínku dar hezky vyprávět. :)
ST a Z
» 06.03.2017 - 20:09
1
Kajuta: Děkuji ti za milý komentík a za pojmenování rodinné sprchy :-) Jo, s bublinkama jsem vyrůstala ;-)
» 06.03.2017 - 20:33
1
Děkuji za krásné pojmenování kouzelného sluchátka, které i já jako malá používala, i když jenom k hovorům s maminkou a tatínkem.
Super Super Super ST
Super Super Super ST
» 06.03.2017 - 20:52
vavaoko: Jasan, já klíďo i dneska, stejně tak můj přece jen starší pán taťka ;-))
Děkujůů
Děkujůů
» 07.03.2017 - 00:24
1
Já jsem se jako dítě koupával v době bronzové, kdy ještě žádné sprchofony neexistovaly.
Mimochodem – nejsi vynálezcem sprchofonu. Našel jsem na internetu prameny, podle kterých mělo prvně tento přístroj použít v roce 1887 v Norimberku maličké hrabátko Medard von Sprch.
A lil, jen tak mezi námi – nevyprávěla jsi náhodou Kajutovi ten fejetonek ve vaně?... ;-)
Mimochodem – nejsi vynálezcem sprchofonu. Našel jsem na internetu prameny, podle kterých mělo prvně tento přístroj použít v roce 1887 v Norimberku maličké hrabátko Medard von Sprch.
A lil, jen tak mezi námi – nevyprávěla jsi náhodou Kajutovi ten fejetonek ve vaně?... ;-)
» 07.03.2017 - 04:53
1
Ringo: Zas jsi mne pobavil, srandisto :-))
Ne bronzový, ale zlatý dík hlavně za to hrabátko hihi :-)
Ne bronzový, ale zlatý dík hlavně za to hrabátko hihi :-)
» 08.03.2017 - 19:51
Emma Wallace: Ctirad Justus: Poděkovník oběma za vzácnou návštěvu, mám radost! :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Odplutý | Následující: Karneval v oblacích a čekání na šamana temnou pohádkou …