Pocit 17.» autor: Jan Bartek » Básně / Nemoc, smrt |
Jak těžký strop na prsou
Tak těsné stěny co obejmou
Dusím se bez škrcení rukou
Ležící a hnijící se svou samotou
Tak těsné stěny co obejmou
Dusím se bez škrcení rukou
Ležící a hnijící se svou samotou
Tipů: 6
» 26.02.17
» komentářů: 1
» čteno: 546(5)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Pocity - Jan Bartek
Předchozí: Úlisná lest mé bolesti | Následující: Osvobodit se