VZDÁLENOST SRDCE NA KONCI SKRYTÁ

Můj cit neztrácí před vášní na významu
když objímám Tě v dešti oblíbených písní...

na Tvůj hlas slyším pokaždé
ať už nás dělí jakákoliv VZDÁLENOST
zdolám všechna údolí a řeky
abych byl bližší pasu
který v třičtvrťovém taktu
mě netrestá samotou nebe
s kávou vanilkových rtů

Tvé symboly smíchu a později černobílé
uprostřed písečné bouře
co mi ukradnula mé SRDCE
když jsem ztratil dech
mě naučily poslouchat za úsvitu
věčné snění co jsem si nechal po kapsách.

Místy skryté se Ti zdají
verše co s ozvěnou proletí tmou
které nezaznamenáš na papír
ale v malbách na druhé straně obrazů
což znamená že jsem zlomený
protože v srdci nemám místo
na krok zpátky a zapomnění.

Se vzpomínkou čistou
pamatuji na náš den
NA KONCI léta pod základy domu
to srdce co bušilo chvěním
růže mezi prsty SKRYTÁ
po straně ráj
slova na to příští.

Zaslouží si někdo jiný štěstí než my dva
když se nám dostalo tak pod kůži?




5.2.2017 15:15