Krásy na mé vadě

Tvé city vnímám podprahově
i když jsem pod Prahou nebyl roky
nespě si prožívám život snově
Občas si létám (šetřím kroky)

To aby nohy nebolely
ty, které drží desku stolu
na níž teď prázdný papír čelí
ataku veršů plných bolu

Těm, co jsem čelil i já včera
čítaje obsah básní v knize
napsaných rukou od Baudelaira
do nichž se vpily moje vize

...

Ležím. Však tělo nezabrní
i když jsem za Brnem víkend prožil
Mou kůži hladí ostré trní
když v locích vpouštím whisku do žil

zatímco kapka potu právě
tře se mi lehce o slabiny
na tříslech. I ty spící v hlavě
kvůli nimž často slova v činy

proměnit těžké býti zdá se
Na zázrak radši počkám v řadě
než malé vady na mé kráse
změní se v krásy na mé vadě