Potom keď odídem

» autorka: annav
Potom,keď navždy spočiniem,
potom, keď povie sa-žila, bola,
keď privinie ma k sebe zem,
keď ľahnem mŕtva do popola
vekov, času, nicotnosti,
keď nezačujem hymny,žitia spev,
keď práchnivieť mi začnú kosti
a život umkne mimo zemských sfér,
keď schváti ma večnosti šumenie,
tiché ako biele zimné sneženie,
potom mi zasaďte na môj hrob strom.
Výkričník!
Memento!
Žila som.

Ja sa opriem o Život v dreni toho stromu.
Na jeho počesť vyspievam ódu,
o jeho kráse budem budem spievať, ševeliť.

V šepote lístia budem ďalej žiť.
A život velebiť.


Anna Vodičková
Tipů: 4
» 04.02.17
» komentářů: 6
» čteno: 640(9)
» posláno: 0


» 04.02.2017 - 10:59
Adramelech
S tím zachováním památky na člověka je to diskutabilní. Pátral jsem onehdy po hrobu jistého dr. Roberta Frieseho, který zemřel někdy koncem 19. století ve Vratislavi (dříve pruská Breslau). Nedochoval se však jeho hrob, ba ani hřbitov, kde byl dotyčný pravděpodobně pohřben: dvě světové války, lidově-demokratické zřízení a pak ještě kapitalismus - to už hodně věcí vezme za své.
» 04.02.2017 - 11:08
J.F.Julián
rozumím
» 05.02.2017 - 10:49
ttragelaf
je to krásné, ..a slovenština k tomu - krásné
» 05.02.2017 - 15:49
**St**
» 24.02.2017 - 13:06
ST
» 07.04.2017 - 12:26
Ďakujem za povzbudivé hodnotenie

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Spánok. | Následující: Ľúbostný akt

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.