Dívka hrající na svá žebra jak na kytaru

Viděl jsem dívku hrající na svá
žebra jako na kytaru,
ty čtyři struny zhmotnily se
ve starou noční můru.
Stála ke mně bokem, nahá,
jen ve své kůži,
byla to múza, která odmítla,
přijmout růži.
Kolem ní jen mlhavé bílé
nic,
ani v tom snu jsem se nepřiměl
něco říct.
Zbylo jen několik tónů hrajících
stále dokola,
každý jiný, z těch by píseň
nikdy nebyla.