Deník mrtvého klauna

Žil jeden klaun, jenž rád rozdával smích. Příběh je o něm... a o depresích...
» autor: Manni
Smutní lidé pláčou
smutná je flóra i fauna
s úsměvem jim předčítám
deník smutného klauna


Život plyne jako voda
věčná škoda pít jen žal
klaun dost pil, teď neví co dál
duší zmíral, smíchem lhal

Smál se každý, kdo ho viděl
poskakovat po manéži
s obličejem od líčidel
rozdával všem radost, smích
mimo manéž žil jen stěží
za beznaděj svou se styděl
drahocený čas mu běží
bolest mírní čistý líh

Klaun svůj život nenávidí
chvíle víceméně teskné
postrádaje smysl bytí
zvolna rozpadá se v prach
pokaždé když potlesk sklidí
myšlenka mu hlavou bleskne
ukončit své marné žití

Místo klauna sebevrah


Po celý život snad nevydal hlasu
klaun, který žil coby zajatec času
poklidným hlasem pronesl jen

"Vidíte ve mně svůj sen"


Smutní lidé pláčou
smutná je flóra i fauna
četli smutný osud
z deníku mrtvého klauna...
Tipů: 7
» 02.02.17
» komentářů: 3
» čteno: 648(7)
» posláno: 0


» 02.02.2017 - 23:43
Velice se mi líbí....ST
» 03.02.2017 - 14:34
povinně být veselým
když život v tobě umírá
tomu říkám dřina
natož jako denní rutina..
Klaunem jako povolání
být bych tedy nechtěla.
Pěkná! **
» 27.02.2017 - 17:31
J.F.Julián
a jak už to tak na literárních servrech bývá, jsi potrestán za Smutek, žal, většina by chtěla bezuzdnou srandu o ničem ve stylu Facebooku.
Báseň pěkná, nálada akorát pro mne (viz mé věci),
takže u mě jednoznačné ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.