Tažení volem» autor: Čomby |
Ořeme ohnutí
každý své pole
v sandálech obutí
tažení volem
vandráky vítáme
solí a chlebem
opilí satanem
jenž víno má s jedem
bez Boha , víry
hrbíme hřbety
za bolest smíry
smrt bez odvety
zvráceným dobrem
ctíme tu čeládku
posedlou mordem
co chystá nám oprátku
ořeme ohnutí
ten kdo je ponížen
toho to nenutí
chvíli být rytířem
každý své pole
v sandálech obutí
tažení volem
vandráky vítáme
solí a chlebem
opilí satanem
jenž víno má s jedem
bez Boha , víry
hrbíme hřbety
za bolest smíry
smrt bez odvety
zvráceným dobrem
ctíme tu čeládku
posedlou mordem
co chystá nám oprátku
ořeme ohnutí
ten kdo je ponížen
toho to nenutí
chvíli být rytířem
Tipů: 9
» 19.01.17
» komentářů: 3
» čteno: 470(8)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.01.2017 - 17:35
Občas jsme nuceni orat i pole někoho jiného, jindy to urobíme dobrovolně. A občas někdo oře pole naše, teď jde o to, vidíme-li jej jako přítele či uzurpátora.
Pěkná úvaha.
Pěkná úvaha.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jak krásné | Následující: To jsi TY