Trojí pohlazení nádhernosti» autorka: Lilith |
Smrt velikána
Letní bouře roztančila živelné síly
a pokroucený starý strom již mnohokráte bitý
přelomil se s bolestivou ranou v půli
blesk rozpáral mu útroby
kůra a třísky létaly
větve se lámaly
listy plakaly
Tajemství nádhernosti
Skrytá je nádhera země
kamenů a kořenů
v náruči květin
voňavé tajemství
všeobjímajícího vzduchu.
Tříštící se kapky silou vodopádu
smaragdová voda jak duhový ohňostroj
třpytící se v odlescích Slunce.
Čarovnost modré Země
posvátnost nebe
život sám.
Semínko novosti
Tráva větrem vlnící se jak vlasy slečny Země
úzké pramínky stébel i kudrnky křoví
ostny bojovníci s větrem.
Na skryté mýtince
mělká kaluž
slz ranního deště
v nichž se mraky vzhlíží
jak v zrcadle, oázou zvěře proti žízni.
Ve svatyni hlíny nové sémě klíčí
první lístek zvědavý
obdivuje svět
přírody
Vše jednou končí, vše znovu začíná…
.
Letní bouře roztančila živelné síly
a pokroucený starý strom již mnohokráte bitý
přelomil se s bolestivou ranou v půli
blesk rozpáral mu útroby
kůra a třísky létaly
větve se lámaly
listy plakaly
Tajemství nádhernosti
Skrytá je nádhera země
kamenů a kořenů
v náruči květin
voňavé tajemství
všeobjímajícího vzduchu.
Tříštící se kapky silou vodopádu
smaragdová voda jak duhový ohňostroj
třpytící se v odlescích Slunce.
Čarovnost modré Země
posvátnost nebe
život sám.
Semínko novosti
Tráva větrem vlnící se jak vlasy slečny Země
úzké pramínky stébel i kudrnky křoví
ostny bojovníci s větrem.
Na skryté mýtince
mělká kaluž
slz ranního deště
v nichž se mraky vzhlíží
jak v zrcadle, oázou zvěře proti žízni.
Ve svatyni hlíny nové sémě klíčí
první lístek zvědavý
obdivuje svět
přírody
Vše jednou končí, vše znovu začíná…
.
Tipů: 16
» 18.01.17
» komentářů: 19
» čteno: 650(15)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Čarování s přírodou
» 18.01.2017 - 21:00
Nevěřím v konce cest
vždyť musí někam vést
tak jako vesmír hvězd.
Starý strom může kvést
v semenu novém
i luna novem
nekončí
a ani jezem řeka
kolik je na člověka
ve vodách bolu?
ST;-)
vždyť musí někam vést
tak jako vesmír hvězd.
Starý strom může kvést
v semenu novém
i luna novem
nekončí
a ani jezem řeka
kolik je na člověka
ve vodách bolu?
ST;-)
» 18.01.2017 - 21:11
zenge: Starý otlučený strom dostal poslední ránu, svět dál i bez něj pokvete v nových semenech a bude kvést a růst a zlobit a objímat nás ve své životadárné lásce... omamovat a udržovat při životě vzduchem, co nám laskavě daruje... a je jen na nás, zda budeme dýchat jen čistý vzduch, nezkažený materiálně či duchovně a necháme-li semínka svobodně růst, divit se a zmohutnět, zmoudřet, by další nové stromy, čerstvé, novou mízou nacuclé pumpovaly energii pro další generace ;-)
Díky moc ;-)
Díky moc ;-)
» 19.01.2017 - 12:21
Ještě se vracím a čtu si jednu básničku po druhé. Příroda je někde pěkně dramatická.
Blesk do stromu ťal
byl mohutný
byl král
Tráva s větrem vlnou k tobě spěchá
stojíš, cítíš
a vlnit ji necháš
moc se mi semínková líbí
Kámen kořen květobití
se po duze Slunce řítí :)
úplně mě ponoukáš si hrát. :-)
i prostřední se mi líbí a to moc. :)
Blesk do stromu ťal
byl mohutný
byl král
Tráva s větrem vlnou k tobě spěchá
stojíš, cítíš
a vlnit ji necháš
moc se mi semínková líbí
Kámen kořen květobití
se po duze Slunce řítí :)
úplně mě ponoukáš si hrát. :-)
i prostřední se mi líbí a to moc. :)
» 19.01.2017 - 19:33
Kajuta: Milý Kajuťáčku, tys mě tak krásně překvapil tvými hravými veršíky, mám véééélikou radost :-) Děkujíkuju :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Až vyrostu… | Následující: Zapečetěné verše