Žena je nástroj tajuplný..
Ach, co by byl svět prostý žen, než pouhá bezútěšná poušť, čím byl by muž tak okouzlen, až volal by: Jen dál, jen houšť?
» autor: Kozoroh1 » Básně / Láska - vyznání |
Žena je nástroj tajuplný,
snad harfa, co struna, to cit,
pohladím něžnou sestru Luny,
a pak ji zkusím rozeznít...
Tváře její jak slunečnice
září, když ke mně stáčí zrak,
pohled plápolá jako svíce,
a srdce její nejinak...
Ještě před chvilinkou jsem hledal
kde tesař díru zanechal,
teď už bych žití vale nedal,
vždyť stvořen jsem, bych miloval!
A kdo si Lásku moji více
zaslouží než ta nádherná
dvounohá milá nezbednice,,
co v očích pár plamínků má?
snad harfa, co struna, to cit,
pohladím něžnou sestru Luny,
a pak ji zkusím rozeznít...
Tváře její jak slunečnice
září, když ke mně stáčí zrak,
pohled plápolá jako svíce,
a srdce její nejinak...
Ještě před chvilinkou jsem hledal
kde tesař díru zanechal,
teď už bych žití vale nedal,
vždyť stvořen jsem, bych miloval!
A kdo si Lásku moji více
zaslouží než ta nádherná
dvounohá milá nezbednice,,
co v očích pár plamínků má?
Tipů: 10
» 17.01.17
» čteno: 676(11)
» posláno: 0
» nahlásit
Komentáře zakázány autorem díla.
Předchozí: Kávová zrnka dnešní noci... | Následující: Rusovlásce