V závanu lehké piruety

I dnes spíš při mně. Skoro nahá
Oděna v pot, jenž neosvěží
Za oknem spí i celá Praha
Odbila půlnoc. Hustě sněží

Předtím ses zpila do němoty
"Naposled! Už to bude jiné!"
kála ses. Znám Tě jak své boty
Snad dobře víš, co z toho plyne

Nevíš. A já stál jak kůl v plotu
při tanci, jímžs mi z hlavy depku
mazala obuta do piškotů
baletních (s malou dávkou lepku)

Tehdy se prvně naše světy
spojily (ač jsou každý jiný)
v závanu lehké piruety
na věčnost. Chvíli. Na vteřiny

Ulicí tramvaj prohnala se
jako vždy lehce se zpožděním
A já byl ztracen. V Tobě. V čase
V příchodu tmy i světle denním

I dnes spíš při mně. A co teď s tím...
Svým dechem hladíš kůži stropu
"Mám Tě rád" - věta, kterou nectím
ač máš v mém srdci pevnou stopu