nepostižitelná...

...
» autor: enigman
lehce a neslyšně
s nostalgickým pohledem
co se ztrácel v nekonečnu
když zachytila křivku mou

zastavila
duhově zářící a stinná
celá nahá a liturgická
žena bez minulosti
a dávala se mi celá
bez náhlých vrtochů
náhlých odmítání
bez výčitek

v tu chvíli jsem zatoužil
být něhou
pro to rozrušení
které roznítí elegance
pro snědé prsty
jež tisknou ruku
jemný tón hlasu
ruměnec
smích
váhavé kroky
bílou sukni vlající po větru
pro atlasovou stužku
pás jenž se ohýbá
zatoulanou kadeř
rozcuchanou vánkem

být něco neurčitého
a průzračného

být písničkou
broukanou smyslnými rty

být rozkousaný květ půvabu
v ústech té ženy
Tipů: 19
» 15.01.17
» komentářů: 10
» čteno: 580(14)
» posláno: 0


» 15.01.2017 - 09:53
ST
» 15.01.2017 - 10:42
Hmmm, poslední verš obzvlášť krásný...ST
» 15.01.2017 - 14:00
Že ty jsi usnul v závěji s něžnicemi?
No páni, to je ale dílo.
Sněžím prašanem ST:-)
» 15.01.2017 - 19:45
Půvabu kvíteček v cizí ústní dutině,
ten obraz má opravdu daleko k rutině...
» 15.01.2017 - 22:57
ST
» 16.01.2017 - 13:27
ST
» 17.01.2017 - 11:07
ST...
» 19.01.2017 - 17:06
st opožděné;-)
» 30.01.2017 - 17:46
Krásně kultivované verše. :-)

ST
» 31.01.2017 - 11:12
v úSTech...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Když se zapýří... | Následující: podivíni...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.