Jsi mého světa středobodem

Jsi mého světa středobodem
(i v dny, kdy právě není středa)
jenž v moři citů s mělkým brodem
hladinu o pár metrů zvedá

tak, jak je tomu před přílivem
emocí nebo salvy smíchu
Salvy, již vyšlu z retů dříve
nežli se ztratí(š) v prázdném tichu

Jsi mého světa středobodem
(ač je pár minut před úterým)
Já toho Tvého trpným rodem
trpícím, nebo kdovíkterým

Vždyť je to asi stejně jedno
jako to kolečko na trakaři
V mém moři citů hloubky je dno
jak ve Tvých očích, které v tváři

skrývají stébla černé řasy
(nikoliv mořské!). Právě je ta
chvíle Ti říci, co víš asi
Totiž to, že "Jsi mého světa..."