BOUŘE BOLEST BEZNADĚJ

22. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - ZE SKAL A KVĚTIN; BÁSEŇ JE VĚNOVÁNA MÉ MILÉ KAMARÁDCE, RANÁTĚ Ž.
» autor: West
Mám strach že až Tě zase uvidím zblázním se
protože jsem slaboch a nevyrovnám se s tím

znám Tvou tvář a napořád ztrácím
pohled co mi nebyl dán
pod září světel co stále nepřicházejí
na snech a křídlech nářků před BOUŘí
jasnou až střízlivou
co dávno zaprodala tajEmství dvou

stává se mi více než chci
že na řasách mám BOLEST
o níž netuší nikdo kdo čte tyhle verše
/pod lampou na ulici až k mostu/
vytesané do skal
rukou přesnou a plnou BEZNADĚJe

rytmus strun co mám rád
mé srdce na kusy cestou do nikam
kam s Tebou nemůžu
proto šílím a jsem pořád sám
tichou až nic neříkající slzou
navěky zaprodán.

mám strach že až Tě zase uvidím zblázním se
protože jsem slaboch a nevyrovnám se s tím
že já a Ty můžeme žít pouze v pohádkách

snad rozumíš
mé posedlosti klidných vod.



8.1.2017 21:28
Tipů: 2
» 08.01.17
» komentářů: 2
» čteno: 693(7)
» posláno: 0


» 11.01.2017 - 14:37
Kdo by nechtěl žít v pohádkách, ST.
» 11.01.2017 - 16:19
Psavec: Ahoj, KAMARÁDE, BÁSNÍKU. No, je pravda, že kdo by nechtěl, ale pokud jde o tenhle stav, tak to nechce nikdo žít pouze ve vysněně imaginární pohádce. Děkuji, že jsi zavítal.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: NOC NA ROZLOUČENOU | Následující: NA OČÍCH ZIMY

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.