jak maminčin dých

žaluzie na žebroví mraků světlem zase hází

» autor: Kajuta

naděje – podobná ptákům ve větvích
kterou má slunce na kormidle - vskutku
někdy si chvíli plave v krvi, smutku
jak maminčin vykoupá ho dých

žaluzie na žebroví mraků světlem zase hází
a bílý šátek snímá břímě z beder
jak květinová směs když vyroste si z vázy
přes černé bláto přečiší chlad – leden

Tipů: 14

» 06.01.17

» komentářů: 13

» čteno: 504(15)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (13)

» 06.01.2017 - 20:07

Lilith

Naděje je tak krásné nejen slovo, jak by sama víra v ni byla v něm schovaná... :-)

A tvé verše jsou tak cituplné, že věřím... květům, šátku, všemu...

Nádhernééé!
ST*+Z

» 06.01.2017 - 20:10

Kajuta

Lilith: díky, Slunce :-)

» 06.01.2017 - 20:27

vavaoko

» 07.01.2017 - 00:46

Tara

Ještě mám pro tebe slovo - kých, před chvílí mne navštívil...ST:-)

» 07.01.2017 - 01:18

Ringo

To ne zrovna lovosicovaté slůvko "dých" si získalo moje obzvláštní sympatie.

» 07.01.2017 - 03:01