peřina, tma, touha,
taková malá stížnost
» autor: Lasak |
Postel s nostalgickou tmou.
Svým vlastním vesmírem.
koutky úst se nepohnou.
Téměř dokonalé vakuum.
Sám se sebou a sobě sám.
Na dně sklenice od vína
dnes už nic nehledám.
A pravda je krutý dráb.
Jen nic tu se mnou leží.
Z popela nic nepovstane.
Na ničem jiném nezáleží.
Umučená touha po teplu.
V myšlenkách ustrnout.
Tichá samota a tichý nářek.
Mít tak koho obejmout.
Na své sny jsem teď sám.
Svým vlastním vesmírem.
koutky úst se nepohnou.
Téměř dokonalé vakuum.
Sám se sebou a sobě sám.
Na dně sklenice od vína
dnes už nic nehledám.
A pravda je krutý dráb.
Jen nic tu se mnou leží.
Z popela nic nepovstane.
Na ničem jiném nezáleží.
Umučená touha po teplu.
V myšlenkách ustrnout.
Tichá samota a tichý nářek.
Mít tak koho obejmout.
Na své sny jsem teď sám.
Tipů: 3
» 04.01.17
» komentářů: 2
» čteno: 548(7)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.02.2017 - 17:44
J.F.Julián
znám-být sám...
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zima a spleen | Následující: železná bota