Neumím

i na šťastného člověka sedne depka; zvlášť, když je zas o rok starší, dostaví se domů po nádherné dovolené a další dny zas bude vstávat v půl páté do pracovního procesu, přičemž k tomu obdrží niterný dojem, že mu to už vůbec nepíše... neznamená to, že by to nebyl jinak šťastný člověk... nicméně, asi je to nějaký :) kosmický :) proces udržující duševní rovnováhu tím, že prostě i na nešťastné lidi sedá občas radost ze života a na šťastné trocha toho splínu... tož...

» autor: drsnosrstej kokršpaněl

» Básně / Ostatní

neumím sít texty,
jak jsem to kdysi znal,
ale: vím už, co je snaha -
a s ní umím
mlčet žal
a neumím číst slova
jak jsem si je

hláskoval,

když s trémou jsem ti první verše psal...

neumím
být obal
a neumím moc hrát,
ale: vím už, když jsme oba,
že jsme radši
tisíckrát -
a neumím
moc křičet,
jenom city

tiše sát,

totiž, že jsem jenom, kdo jsem, nejsem rád...

neumím
moc věřit -
vlastně nejsem přítel slov,
ale: vím už, jak z nich stavět,
a že ohnou každý kov
a neumím
moc klečet -
ať mne třeba

vezme ďas,

moudra škrtí činy, pálí čas...

neumím
moc válčit
doopravdy -
jsem jen hráč,
chci si po partii sednout,
rivalům říct:
"není zač,"
někdy -
neumím
moc chápat
všechno kolem:

život,
svět

chtěl bych pod sluncem se jenom procházet...

s tebou
pod sluncem
se
jenom procházet...

Tipů: 36

» 03.01.17

» komentářů: 20

» čteno: 779(34)

» posláno: 0

» nahlásit