V RŮŽÍCH SLZ

Je pravda že odnikud se vzala
nekontrolovatelným spěchem
tak jasná a báječná
se kterou je hezké se smát
všem zimním pohledům

i přeze všechno že nám to dávno nevyšlo
tak rozloučení na křižovatce bouří
bylo svázané nedoručitelnou myšlenkou citu
jež posledním se stal ve strachu o Tebe
tak obrovským protože za všechno mohla zase ona.

/ta která se neptá na jména z osudů
spojuje náhodné strany a tváře
jednoduchou formulí srdce/

ideál ženy pro kterou skládám verše
mně zase odletí jako kdysi.

Variace všeho co mám rád
skrze volání andělů a múz V RŮŽÍCH
jsi mě vytáhla z trosek
a svíráš mě v objetí

znám Tě a nechce se mi zpátky.

Jsem smutný že centimetr mezi námi
je pro nás nekonečnem
nebo že když Ti chci něco říct
tak mi odcházíš do tmy?

A vůbec kdo si někdy vzpomene
na tahle slova plná SLZ?




27.12.2016 13:13