Ve tmě ...

Bojím se ve tmě
tichého světla
dřív
než dech tvůj, do mne se vetká
ornament
tisíců krajek utkaných ze stínů
černý
z mých temných odstínů
dotek
tvých utajených hlubin
výkřik
když se světu se pak chlubím
do tebe
jak noční motýl vpit
já …
měl jsem Tě a zase budu
… pít

Bojím se ve tmě
prázdného ticha
pozdě
když dech tvůj, už zase jiný slýchá
naděje skrytá
pod šestou z kamenných vrstev
chci Tě
zas víc než cítit v prstech
nahlas
do duše vpálit si tvůj špatně skrytý chvat
zpomal
a nikdy nechoď spát

Bojím se ve tmě
němého ticha
rána
kdy když stále ještě dýchá
touha
dámy co králi dala šat
že sama je
a věčně chlípný mat
odejdi
poslední dotek
dýchej
ten ukradl jsem Ti z věna
tak běž už
Ty stále jsi má žena


jen jinde
…. ukradená