*Stalo se před mnoha lety*
Vzpomínky na výlet, který se už nikdy nebude opakovat,škoda-jak krásně je žít ve zdraví...
» autor: Tomáš |
Měli jsme to kdysi kliku
navštíviti v Atlantiku
republiku Dominiků!
Byla to dávno nás dvou touha,
leč ta cesta tam je dlouhá,
deset hodin letu pouhá !
A tak toho osmého
února pondělního
po celé probdělé noci
byli jsme ve stavu moci
odlétnouti časně zrána
z Evropy do Punta Cana.
V poledne jsme přistáli,
pět hodin tím získali,
o to byl delší ten první den,
v němž se nám splnil náš dávný sen.
V poledne na Punta Cana
vedro trópů ! Ne, jak z rána
v Čechách, v Praze sníh a mráz,
zde nás vítal jiný čas !
Mraků bylo velmi málo,
slunce se na nás jen smálo.
V Riu TAINO -hotel náš-
bungalow jsme měli zas,
v zahradě jen palmy vzácné,
pohleď kam chceš - oko žasne !
Neskáčou tu veverky,
zato svižné ještěrky
běhají tu po zdech hbitě,
neobtěžují nás v bytě.
Po komárech ani zdání,
zas jedno splněné přání !
Na písečné slunné pláži
davy lidí se tu smaží,
moře vlnami je svádí,
podléhaj´ mu staří,mladí.
Všude dují vlahé větry,
zbytečné teď naše svetry.
Křížem - krážem loďky plují,
černoši je kormidlují.
Spokojíš-li se s bazénem,
chráněn proti slunci krémem,
najdeš mnohé společníky
na lůžkách pod slunečníky.
V sedm večer v přesnou dobu
hodokvas hned v plném chodu,
stoly samé jídlo, pití,
člověk neví kam dřív jíti,
kuchaři se tu jen hemží,
náhle jsme přec k jídlu svěží !
Důsledkem civilisace
v jídelně klimatisace
pohltila všechno vedro,
číšník náš byl tmavý Pedro.
Jedli jsme a pili dosti,
však jsme v RIU dneska hosti!
Znaveni pak tělem, duší,
zapadáme - jak se sluší -
před půlnocí na svá lože.
Díky za vše, Pane Bože !!!
navštíviti v Atlantiku
republiku Dominiků!
Byla to dávno nás dvou touha,
leč ta cesta tam je dlouhá,
deset hodin letu pouhá !
A tak toho osmého
února pondělního
po celé probdělé noci
byli jsme ve stavu moci
odlétnouti časně zrána
z Evropy do Punta Cana.
V poledne jsme přistáli,
pět hodin tím získali,
o to byl delší ten první den,
v němž se nám splnil náš dávný sen.
V poledne na Punta Cana
vedro trópů ! Ne, jak z rána
v Čechách, v Praze sníh a mráz,
zde nás vítal jiný čas !
Mraků bylo velmi málo,
slunce se na nás jen smálo.
V Riu TAINO -hotel náš-
bungalow jsme měli zas,
v zahradě jen palmy vzácné,
pohleď kam chceš - oko žasne !
Neskáčou tu veverky,
zato svižné ještěrky
běhají tu po zdech hbitě,
neobtěžují nás v bytě.
Po komárech ani zdání,
zas jedno splněné přání !
Na písečné slunné pláži
davy lidí se tu smaží,
moře vlnami je svádí,
podléhaj´ mu staří,mladí.
Všude dují vlahé větry,
zbytečné teď naše svetry.
Křížem - krážem loďky plují,
černoši je kormidlují.
Spokojíš-li se s bazénem,
chráněn proti slunci krémem,
najdeš mnohé společníky
na lůžkách pod slunečníky.
V sedm večer v přesnou dobu
hodokvas hned v plném chodu,
stoly samé jídlo, pití,
člověk neví kam dřív jíti,
kuchaři se tu jen hemží,
náhle jsme přec k jídlu svěží !
Důsledkem civilisace
v jídelně klimatisace
pohltila všechno vedro,
číšník náš byl tmavý Pedro.
Jedli jsme a pili dosti,
však jsme v RIU dneska hosti!
Znaveni pak tělem, duší,
zapadáme - jak se sluší -
před půlnocí na svá lože.
Díky za vše, Pane Bože !!!
Tipů: 10
» 16.12.16
» komentářů: 9
» čteno: 874(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.12.2016 - 17:36
Hned mám lepší náladu. Milé vzpomínky uchované v paměti se nám vrací, jako každoročně jaro. Hezké bylo vaše putování......ST***
» 16.12.2016 - 20:56
Namočil sis v Karibiku
více nežli jenom nohu
a jako slušňák mnoho díků
poslal za to Pánu Bohu. :-)
více nežli jenom nohu
a jako slušňák mnoho díků
poslal za to Pánu Bohu. :-)
» 16.12.2016 - 21:59
Guanti Rosi
Ani nevíš jak rozumím. :O) Pro nás to byl taky únor a taky Atlantik. Sice ne až Karibik, ale ono, když člověk může strávit aspoň kousek zimy s nohama v teplém písku u slunečníku.......Fakt to stojí za to. Velké ST sympatíco. :O)
» 17.12.2016 - 19:52
Nádhera, kdybych změnila název hotelu, dalo by se to použít na reklamní leták naší cestovní kanceláře. :o)
» 17.12.2016 - 23:52
ttragelaf
to je moc hezké ST...taky mě to zahřálo v té zimě
» 19.12.2016 - 00:21
Jeden šílí z krásy tropů,
druhý z jejich klimatu,
ten prvý je duší v stropu,
a ten druhý v kómatu.
Já bych byl ten druhý, proto se do těchto krajů, na něž nejsem zvyklý, ani nechystám. Kdo se tam těšíte, užijte si to jaksepatří.
druhý z jejich klimatu,
ten prvý je duší v stropu,
a ten druhý v kómatu.
Já bych byl ten druhý, proto se do těchto krajů, na něž nejsem zvyklý, ani nechystám. Kdo se tam těšíte, užijte si to jaksepatří.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: *Růže a trní* | Následující: *Vzpomínám...*