Nic není jen tak!

Pro slečnu z daleka... Na přání Reného Vulkána
» autor: Tulipán
Proč to nemůže být lehké?
Proč je každé srdce jako porcelán křehké?

Snad je to jen pocit, že:

tlukot tvého srdce, co jsem v dlani tiskl,
teď už jen jako blesk aparátu v dáli se blýskl.

Po každé, když se dívám na stráně hrbolů peřin barevných:

snažím se cítit vůni černých pramenů
a zvuk v uších, když po krku zbíhala stáda jelenů.

Ale teď, teď s perletí v oku:

Vzpomínám na každý polibek na mé líci,
když sněhem temné noci, dělám stopy na ulici.

Srdce naše by dlaň v dlani chtěly být:

dálka je to, co nám dlaně řeže.
Bod A“, bod B“ jsou našich srdcí stráže.
Tipů: 9
» 07.12.16
» komentářů: 3
» čteno: 522(10)
» posláno: 0


» 07.12.2016 - 17:41
Líbí se mi......ST
» 08.12.2016 - 00:33
no teda, posun ke kvalitě
povedené,
niterné

ST
» 09.12.2016 - 23:14
Hezká, ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Letní Tulikrása | Následující: Bylo mi už lépe

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.