kavárenská

Mít poetiku Hrabala
a snění z Máchy za víčka
i jedu ze slin Havlíčka
tak trochu tmy i z Gellnera
a tajem bytí Homéra
tak píšu,
řekla babička
a nebuď hochu posera
a nech se taky vydat!
Z mých dat
si ale přečtěte,
že nosím rozum dítěte
a nevyznám se v ISU
i když to sypu z rukávu
čárky mi padaj na hlavu
a bloudím v pravopisu
tak až se vydám
tam té tmě
z šuplíků vyndaj haldy
možná mne vydaj posmrtně
stránkám, co nosí faldy
ty zmuchlaj k hraní koťatům
a šesták zbude vnoučatům,
co zapomněli brečet,
až když ho z banky přinesou
v kavárně ze vší noblesou
propijí odkaz povaleče.