Paříž

Voněla liliemi a kávou,
polonahá mi ležela v náručí,
bezbranná s rozmazanými stíny.
Měla mokré vlasy a horký dech prostitutek
z předměstí Faubourg Saint-Antoine.
Zatoužil jsem po ní, jako ty zástupy přede mnou.
Okolní hluk na okamžik zanikl ve vášni našich polibků
prosycených vůni laciných cigaret a drahého vína.
A já pouhý muž ji nedokázal odmítnout nic, po čem toužila.
Odešla bez rozloučení, ještě ten večer k někomu jinému.
Zůstala jen vzpomínka na několik minut kdy byla jen moje.
Ano, to jen pro mne si Paříž obula vysoké podpadky a pokusila se mne svést.