Pocit 5.

» autor: Jan Bartek
Nefňukám a oči nebrečí
Jen nějak to do mě drclo

Kolenem o zem jsem opřený
Je to na tom světě veselo

Nelituji se a nehledám ani
Čí nebo koho je to vina

Někdy ten život tady
Je jen prostě psina
Tipů: 2
» 16.11.16
» komentářů: 1
» čteno: 580(4)
» posláno: 0


» 17.11.2016 - 06:49
ttragelaf
..proto byl stvořený,
abychom tikaly vteřiny
abychom knedlíky pářili v páře
abychom rohlíky jedli a čmárali
prsty od kalamáře a dorty házeli
po hlavě a všechny sporty zvládli
těžce anebo hravě .. abychom usrkli
z jeho vína sladce - no, krátce:
aby tu byla psina

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Omluva a děkuji | Následující: Snažím se smát

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.