existens...

existuje teorie
že když planeta ukáže všechny formy života
když se vyčerpá
rozpadne se na hvězdný prach
a rozptýlí se po vesmíru
nevalí se dál jako mrtvý měsíc
prostě exploduje
a během chvíle zmizí beze stopy

v mořském světě je znám podobný úkaz
imploze
obojživelník z temných hlubin
vystoupí nad určitou hloubku
tlak na který je zvyklý ochabne
a tělo se zhroutí dovnitř

tak je to i s lidmi
někteří propadali zběsilosti
jiní zase amoku
když je nádoba plná
prostě přeteče

ale co když jsou kalich a jeho obsah
ze stejné substance?

Víte milá Gatheri
jsou chvíle kdy má elixír takovou koncentraci
že se duše rozdělí
je to vidět třeba v serafínském úsměvu madon
kdy měsíc ve tváři dosahuje úplňku
ale o chvíli později je zázrak pryč
něco nehmatatelného se vydalo na povrch
a bylo přijato

život člověka je zvláštní
někomu měsíc nedoroste
takže se mu zdá jen to věčné zatmění
někdo se nedokáže smířit se zmenšováním
a snaží se uviset na zenitu vlastního nebe
v celé své kráse
někdo zas přijde do úplňku
a pak je z toho tak vystrašený
že celý další život stráví dušením toho
co mu dalo zrod a bytí

takže válka mysli je příběhem rozdělením duše?

lidé se snaží uvěznit běh zákona
který se uskutečňuje
prostřednictvím jejich zrodu a smrti
v naplnění a transfiguraci
zachytí se mezi vlnami
a rozdělí se
duše opustí tělo
a místo sebe zanechá napodobeninu
rozděleného já
vlastní záře uniká
a tak se snaží získat ji od těch
kterými jsou přitahováni
zachycují se každého paprsku
září jen tehdy když je na ně namířený
ale stejně rychle pak pohasínají
roztrženi vlastní radiací
žijí v nekonečně marném boji
za krásu pravdu a harmonii

ležela ve žhnoucím světle
rty lehce pootevřené
v záhadném úsměvu
její tělo se zdálo
neobyčejně lehké
jako by se vznášelo
v omamných parách
a zář z ní sálala
rozptýlená všude kolem
jako vzácná rosa
klidně připravená
vsáknout se zpět do těla