VZRUŠENÍ SNÍDÁM V BĚSNĚNÍ

Vstávej tím překonáním sebe
sama příliš dlouho nevydržíš
než zničí Tě iluze
a právě ta iluze je Ti hrobem
kde čas nestačil u zdi
setřít váhavou
odpověď na dně talíře

cokoliv uděláš
tak poté nastává VZRUŠENÍ
po kterém zaplatíš svou duší
za problémy krveprolití a pokání

zmatek ve Tvé hlavě
že příliš brzo znamená naposled
když rozum ovládá Tvé tělo
v těch představách prokletých
s plnými ústy
střev a stříbra
kdy právě
krev teče na hlavy

poprvé zažíváš nyní
tak udeř to slunce
na kterém SNÍDÁM ty menší
co neutekli a válí se v prachu
dokud můžou

rostu temnotou
mé vědomí narůstá
čím silnější tím dávno je mrtvý
myslíš si že machři jsou top
jenže Ti si dávno nasrali pod sebe.

Myslíš že soucit Vyhrává
ďáblové jdou do nebe
a
zítřek nepřijde
až zlomená tam budeš stát
nad řekou sebevrahů?

Zapomeň na štěstí
staré zvyky
ty zvyklají Tě
s BĚSNĚNÍm oběšenců
na dlouhou chvíli vykradeného srdce


předhodím Tě pochybám
tak utíkej
utíkej
utíkej
holčičko
a konečně
zapomeň
kým jsi
a co můžeš znamenat

výkřiky rodiny Ti nedají spát

mezi nás nepatříš
konečně zavři oči
které zatlačí můj smích z rádia
v ohni na popravišti

chci Tě ještě milovat
tak se nedotýkej
té kůže co je jako led
zabij vzrušení rozkousaných rtů
místo popela polibek
který Tě otráví

znám Tě
nekličkuji
nepodvádím.




8.10.2016 21:08