Na květy ...
...
» autorka: obaleč jabloňový |
Směšné stínohry si prodřely žíly
vedly prkny v prastaré podlaze ...
Bezmocné obklady, odklady, bolí.
Opatrně.
Poklady duše sedí
na tvé vratké židli stíne.
Už věřím pouze na květy
a na slova z nichž dají se složit věty jiné.
Když mrtvými ústy
stíny líbají má prsa
a rukou sahají mi do klína
tehdy jsem mrtvá jak hřbitovní hlína.
Předstírám
že se nelišíme
že jsem stinná.
Zabily by mne
nesmí tušit, že uvnitř jsem svá
a proto živá ...
vedly prkny v prastaré podlaze ...
Bezmocné obklady, odklady, bolí.
Opatrně.
Poklady duše sedí
na tvé vratké židli stíne.
Už věřím pouze na květy
a na slova z nichž dají se složit věty jiné.
Když mrtvými ústy
stíny líbají má prsa
a rukou sahají mi do klína
tehdy jsem mrtvá jak hřbitovní hlína.
Předstírám
že se nelišíme
že jsem stinná.
Zabily by mne
nesmí tušit, že uvnitř jsem svá
a proto živá ...
Tipů: 16
» 08.10.16
» komentářů: 14
» čteno: 644(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.10.2016 - 05:35
ttragelaf
těžka a krásná - vzacna - je máloktera
báseň ve které -
- svítá i z podvečera
ST*
báseň ve které -
- svítá i z podvečera
ST*
» 09.10.2016 - 11:51
Adramelech
Obaleč jabloňový musí o květech něco vědět. Dávám tip.
» 09.10.2016 - 15:00
detektor
ST
» 11.10.2016 - 21:21
J.F.Julián
pěkné a smutné, to je moje...
St
St
» 07.02.2017 - 19:28
zenge: vavaoko: ttragelaf: Tara: Psavec: Lilith: jitka.svobodova: J.F.Julián: enigman: Adramelech: Děkuji srdečně :-)!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zub který patřil času ... | Následující: Kmán