Slunko s Lunou» autor: Tangun |
Chladem večer ptáček zmírá,
jeho dech, vřelý jak růže líce.
Zas se vrátí on i jeho pevná víra,
jeden záblesk noci žehnajíce.
Jasný ovál, odraz věčné samoty.
Plíží se nenápadně tóny basu.
Nelze přehlédnout jeho noty.
Však ani nelze slyšet jeho hlasu.
jeho dech, vřelý jak růže líce.
Zas se vrátí on i jeho pevná víra,
jeden záblesk noci žehnajíce.
Jasný ovál, odraz věčné samoty.
Plíží se nenápadně tóny basu.
Nelze přehlédnout jeho noty.
Však ani nelze slyšet jeho hlasu.
Tipů: 8
» 26.09.16
» komentářů: 3
» čteno: 646(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Příroda
Předchozí: Padám | Následující: Duševní špína