Máš bezpočet jmen II

Byl jeden z těch dní
co mraky jsou pruhovaně barevný
a ptáci mlčí tak lahodně,
že u kolejí úvozový cesty
stojí můj zrak
v kondenzovaném mléku tančí chutě
tak lehoučce jak víly
a král eskamotérů říká mi
jsi..nebo nejsi ?
Natáhni mi budík
a vztáhni ke mně ruku
a pověz jméno co už znáš...
bojíš se?
ouha...jsem pan..Touha

Vejdi sluncem obšitý …Esparcete
myšlenka už kvete v souhvězdí
co neletí..co stojí uprostřed hvězdokupy
v bledém světle
teple září jen tak...nezměřitelnými záchvěvy
ne chemicky
ne astronomicky
lidsky....ano lidsky
jak maják pro vesmírné lodě
vím není v módě říkat pravdu
zvlášť ,když klepeš na vstupní dveře
ale zde ...kvete kamélie
pro budoucí badatele

Skočnou umíte..Gasparone
nebo snad vrtěnou?
možná kolem paravánu
nebo mezi pralinkama
Sama mívám v duši fado
a na podpatcích plíšky
kvůli rytmu dlaní,
zvaní jsou i sousedé s malými bubínky
zpěvně bude se vlnit suknice
a Vy ani střevíce nemusíte mít
tam nad povrchem je klid
takovej soukromej klid
se smějícími se koutky úst
a hromadou vůní
co je jen prchavá..jako já..podléška...
hluboko v očích..