Vykřičet do nebes

stmívá se
a ticho vchází
pouliční lampy
podtrhují intimitu okamžiku
stud je pryč
jsme oba nazí
dotyky napoví
že není třeba otazníků

ústa jsou lačná
my nejsme sytí
pohladím tě
ty vrátíš mi to
vzduch mihotá se
krásou žití
spánek je odložen
na neurčito

čirá vášeň
pokojem zní
skrze okno ven
pak rozplyne se
láska je pochodeň
my planeme v ní
ani rozbřesk
nám souznění neodnese

noci vlahé
patříme dnes
a tato noc
dnes patří nám
krásné je
vykřičet do nebes
že je člověk
milován