Lodní království

» autor: blue
.

Když hvězdy stoupají
a já se jich dotýkám

jsi zase malá
ve středu vesmíru
v náruči ukrytá

a noc
nezájem o nás malé
jen předstírá

hraje si s našimi vlasy
se jmény
jako lístků
co všech posbírá

máš pod mikinou
tisíciletou růži
včera v noci
viděl jsem ji kvést

s tou silou
co rozvoněla svět

máš pod tričkem
celou duši
celý oceán
co ti sluší

a když promluvíš..
je to jako mantra světa
rozezní se ve mne zvonky
a chladný vánek
se mého těla dotýká

jsi jako hvězda z nebe
co předešla svůj zrod

jsi jako slunce v čele
odhalené
po ranní koupeli
a po kůži mi pluje loď

jsi jako hvězda z nebe
spadlá
co usnula mi v posteli

jsi jako tisíc zvonků
sypající záchvěv lístků
do podvědomí

.
Tipů: 11
» 22.08.16
» komentářů: 6
» čteno: 662(9)
» posláno: 0


» 22.08.2016 - 23:59
Hezká je celá. A některé verše ještě o kapku víc, ST
» 23.08.2016 - 00:04
Zee: to už tak s hvězdami bývá, že krásné jsou všechny ale jedna nejvíc :) díky
» 23.08.2016 - 00:48
ST za to, co má kdo pod mikinou:) dobrou noc
» 23.08.2016 - 00:50
Tara: tak to jsem mohl napsat jen o tom :)) díky
» 23.08.2016 - 12:57
krásné a něžné vyznání....ST:-)))
» 23.08.2016 - 19:13
kouzelné...
ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: na hranách probuzení | Následující: zachumlaná

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku