Ukousnutý malíček aneb udusaná krev…
o podivném konci či začátku života podivné dámy… ;-)
» autorka: Lilith » Básně / Experiment |
Natáhla prst a ukousla si malíček.
Šroubovala hlavu na všechny strany, až strhla závit.
Sešroubovala se do vrtule ze svých životních kotrmelců.
Udusala krev v těle.
A smetla z vlasů zbytky můřích křídel
posbíraných ve smršti událostí.
Prosvištěla životem
rozum i nohy poztrácela
odpluly potokem
toužily po moři.
V náramku smetí, co obepíná Zemi
ve své skrčenosti
jedním zázračným kamínkem se stala…
a rozžala Slunce
krev znovu rozproudila
hlavě vrátil se životní otoč a směr
nohy přes devatero moří k ní doputovaly zpět.
A z můřích křídel rozvinul se květ.
Jako srdce, jako láska, jako cosi, co… možná naposled…
I když rozum poztrácela, ten hledat nechce a nebude.
Sladká hloupost a nevědomost… raději bez závitů
ne, ni šroubovat se už nebude.
Dál sviští svým bláznivým životem…
Jak balÓnek stoupá vzhůru
aby nakonec praskl ve výšinách nebeského kůru.
Ale její život za to stál…
Fakt!
:-)
.
Šroubovala hlavu na všechny strany, až strhla závit.
Sešroubovala se do vrtule ze svých životních kotrmelců.
Udusala krev v těle.
A smetla z vlasů zbytky můřích křídel
posbíraných ve smršti událostí.
Prosvištěla životem
rozum i nohy poztrácela
odpluly potokem
toužily po moři.
V náramku smetí, co obepíná Zemi
ve své skrčenosti
jedním zázračným kamínkem se stala…
a rozžala Slunce
krev znovu rozproudila
hlavě vrátil se životní otoč a směr
nohy přes devatero moří k ní doputovaly zpět.
A z můřích křídel rozvinul se květ.
Jako srdce, jako láska, jako cosi, co… možná naposled…
I když rozum poztrácela, ten hledat nechce a nebude.
Sladká hloupost a nevědomost… raději bez závitů
ne, ni šroubovat se už nebude.
Dál sviští svým bláznivým životem…
Jak balÓnek stoupá vzhůru
aby nakonec praskl ve výšinách nebeského kůru.
Ale její život za to stál…
Fakt!
:-)
.
Tipů: 12
» 22.08.16
» komentářů: 13
» čteno: 643(13)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Excelence na útěku
» 22.08.2016 - 19:41
Zvláštní odyssea, z kotrmelců, vrtulí, šroubování a kousanců. :) Plout se dá i bez nohou, jsi-li mořskou pannou a to se potom po vlně sviští, panečku. .)
Pak se stala dokonce kamínkem - v náramku smetí
jak růže mezi trním
Na žárovku Slunce dosáhla, světelnou krev v ní rozhoupala, ploutve z mořské panny byly kamsi rozehnány, devatero moře přišlo k ní a už zase mohla po svých. Nakonec tedy balÓnek, přeji příjemné stoupání ve statosféře a neprask. :)
ST a Z
Pak se stala dokonce kamínkem - v náramku smetí
jak růže mezi trním
Na žárovku Slunce dosáhla, světelnou krev v ní rozhoupala, ploutve z mořské panny byly kamsi rozehnány, devatero moře přišlo k ní a už zase mohla po svých. Nakonec tedy balÓnek, přeji příjemné stoupání ve statosféře a neprask. :)
ST a Z
» 22.08.2016 - 19:56
Kajuta: To takhle rozsvítíš jen tak Slunce a nafoukneš se jeho žárem a odpálkuje tě to až... a pak stačí se jen vznášet... víš... ;-)
» 22.08.2016 - 20:20
Sice jsem ten začátek těžko skousnul, chvílemi trochu šroubované, ale za přečtení to stálo. Rozhodně tě neukamínkuju... ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Než přibaletí čmelák | Následující: Kroužkování