Jednoho bílého rána

Jednoho bílého rána,
kdy mlha prostoupila mou duší,
už nemůžeš dál zůstat v mém srdci...

...bez Tvé odezvy přestalo by bít...

To co mohlo z nás dvou,
...mělo šanci žít...

V tomto životě,
...už se nemůžeme mít...

A tak jednoho bílého rána oslovena bohy,
...musím nás nechat od sebe jít...

...Ty tam...
...já tady...
...procházíme každý sám své MLHY...