Mlhovina nepokojných hvězd

» autor: blue

.

Když se stříbrem
spíná noc a den

když se s vínem
vídá v polibcích úsměv
vlahý jako sen

švitoří mi stovka klasů
do uší

švitoří mi
našeptávači
medových hlasů
že se noc o krok prodlouží

v těžkých chvílích
vracíme se do náručí
do tváří
a do srdcí

v těch něžných chvílích
jsme zachránci i tonoucí

jen láska
odplaví zlost
bolest a zmar

jen a zas znovu
láska
je tvůj lék
na každý duše požár

v těch nocích.. co doufáš ve sny
v těch snech.. kdy vyhlížíš noc

v těch chvílích kdy padáš
pro lásku něžnou
i pro slabost

dnes padáš
poražená

zítra vstaneš se sluncem
na pochod

rosu utři do rukávu
pro příští sen

dnes pod zápěstí
ti složím skladbu
dnes na tvé kůži
jsem ovlažen

jsi už právě velká
jako naše víra
v souhvězdí nepokojných hvězd

jsi už právě
nadpozemská
načechraně smetanová
z kávových cest

.