Ze srdce oddaný

Až čas, krásu tvou uzme,
a z očí tvých lesk vyhoří,
tvou jiskru polije zmar
sny tvoje zoufalost umoří.

Až ze srdce lásku vysuší sten,
z pohybu lad a styl vyšumí
na bedrech psaný věk končící stem,
poemy všedních dní novotou vyvoní.

O srdce tvé nebude jediný stát,
z přeletu let zbyde jen pád,
aroma lásky vyprchá dobou,
poliji seschlý květ svěcenou vodou,

a stát budu pod oknem tvojim
s mou sbírkou sonetů pějící ódy,
oděný oslavně v manželském kroji
srdcem přelitým ze džbánku touhy.

Ze srdce oddaný...