Na konci» autor: sailorr |
Sloupovím chrámu času
se neslyšně proplétalo
bezešvé kontinuum
života a smrti
Vzduch těžkl
pomíjivou člověčinou
lež schovala nohy
pod bílou peřinu
snů, lásky a smíření
V rámu zšedlých oken
zářilo objetí
laskavého jasu
páru modrých očí
se neslyšně proplétalo
bezešvé kontinuum
života a smrti
Vzduch těžkl
pomíjivou člověčinou
lež schovala nohy
pod bílou peřinu
snů, lásky a smíření
V rámu zšedlých oken
zářilo objetí
laskavého jasu
páru modrých očí
Tipů: 23
» 20.07.16
» komentářů: 12
» čteno: 750(24)
» posláno: 1
» nahlásit
» 21.07.2016 - 17:42
detektor
ST
» 22.07.2016 - 17:11
krizekkk
ST
» 05.08.2016 - 00:49
jestli to na konci vypadá takhle... člověčina schová nohy pod peřinu a oči se rozzáří, modře a laskavě... jednou mi tak bude fajn...
» 05.08.2016 - 00:57
sailorr: to je štěstí na určitém místě... víš co, ono cokoli jde vnímat smyslem... umíš to... nemám ráda jen slova, ale ty umíš ten význam, který pro mě je kouzlem... díky... pro tohle se budu vracet kamkoli
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sedmé nebe | Následující: Probuzení