Krátké raménko chromozomu Y

byl v kolébce den po západu
a zem se ještě chladem třásla

přání jsem měl, ať jsi šťastná
a láska z obou konců slastná,
k nám docházela vtipně, hravě,
ať v kdenicích, tak na Šumavě -

snazší bylo v očích světlo,
když po dnu v dekách zachoulené,
si usínalo bez břemene

snad přijde zas...

a v kolébce den po západu,
kdy zem se ještě chladem třásla,
na dlouhých pláních v nitek řadu,
se obtloustloučká luna pásla -

víš,

zůstáváš mým světlem tam,

kde všechna jiná světla zhasla

-