Jen pár vět..

.

jak je láska
brouzdavá..

najednou mi chybíš
jako ránu pár slov

jako nejjemnější vánek
a pod kůží
apostrof

najednou srdce..
vypráví..
posadí se na posteli
a nechce spát

najednou vzpomíná
kdo hladil po tváři
a kolikrát

najednou srdce dává
víc
než můžu pobrat

najednou svět
usíná

a tvá malá
velká sláva
se rozetkává

s lotosovou vůní
až pod hřeben ticha

s důvtipem slůním
s krásnou
co sahá do neznáma

najednou mi chybíš
blízká srdci
jako střep

jen tu být
a zase slyšet
od tebe pár vět

a nic už nemuset
mořím vyprávět

.