Úzko

Je tma
zrnko prachu na tvář usedá
cítím jej
jako všechno
slzu
co místo vzdálené
ve vlasech vyhledá
svůj život
co se rozpouští
a vypařuje
je jen z vody
blátem zakalené...

Svět všem se sype
a odchází do háje
kam se poděla radost
šťastné vize
odpluli do ráje?
kudy tedy
vede cesta?
z prokleté krize
těch raněných srdcí...

Už nechci bolest
hruď se mi svírá
špatně se dýchá
prosím má hvězdo
pošli nám světlo
do duší
ten pocit tmy
tak sžírá
chci se zamilovat
a být v tom až po uši
je mi úzko

tak úzko
těžko dýchá se
hruď se mi svírá
v ní jen prázdno

proč po lásce
stýská se

tak snadno...