V poušti

Tak jako na pusté poušti
si právě teď připadám.
Mezi miliony lidmi
bloudím a připadám si sám.

Dehydratovaný jsem,
přesto že vody piji.
Hladový jsem,
přesto že jím.
Přesto že řvu,
nevydávám žádné zvuky.
A přesto že běžím,
vleču se za dobou.
Pomalu.
Podle svého.
Prý ztrácím čas
tím, že čtu knihy.
Prý kazím si sluch
tím, že na kytaru hraji.
Prý pletu si hlavu
kvalitním fantasy.

Prý rebel jsem,
když kritizuji.
Tak ať!
Z prachu jsem vzešel
a proměním se v prach.

Stejně všechno vezme čas.
Staré lásky, mladý hlas.
Zdravé klouby, krásnou tvář.
Jediné, co nezmizí je čistá lidská zář.