Oranžové kapky

Oranžové kapky seklé v čase,
ach jak já je rád vidím zase.

Tma na každém rohu,
sbal si věci do batohu,
vydáme se na tůru,
budeme celou noc vzhůru?

Doba ticha,
doba klidu,
chvíle zvuků v křoví,
chvíle temna.

Půjdeme cestou záhadnou,
neznámem půvabnou,
zvuků zahuštěnou,
viditelností mizernou.

Chvíli sám,
asi ztracen,
nebo snad to klam,
máš strach že tvůj život bude zkrácen?

A dál tu ta koule bílá,
ta která na sobě šedé čmouhy nosí,
ta která nezůstává v klidu,
ta která neustále tvar kosí.

Obloha plná jiných světů,
jako louka plná květů,
jo kapky tvoří liják,
prostě rozkoš, je to tak.