K její ignoraci» autor: Jan Bartek » Básně / Nemoc, smrt |
Já nechci a nebudu ti lhát
Já to tu opravdu nemám rád
Stále jen předstírat
Své pocity zapírat
A to na povel
Nesmím si poplakat
Mé slzy polykat
Když tak jen v úkrytu
Muž pláče bez svědků
Slabost nebudí důvěru
Úzkost se vrací domů
Je hladová ke všemu
Vzteká se a tříská hrnci
Hledá něco k žvanci
Léky polykám,usínám k její ignoraci
Já to tu opravdu nemám rád
Stále jen předstírat
Své pocity zapírat
A to na povel
Nesmím si poplakat
Mé slzy polykat
Když tak jen v úkrytu
Muž pláče bez svědků
Slabost nebudí důvěru
Úzkost se vrací domů
Je hladová ke všemu
Vzteká se a tříská hrnci
Hledá něco k žvanci
Léky polykám,usínám k její ignoraci
Tipů: 5
» 05.05.16
» komentářů: 6
» čteno: 747(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.05.2016 - 15:59
Milena
Ja také přeju hodně sil... a vypiš se aspoň trochu z toho. To pomůže... Jestli se to hodí, dám ST
» 29.05.2016 - 19:28
Adramelech
Ani já z toho všeho nejsem dvakrát odvázaný, ale co s tím člověk nadělá?
» 29.05.2016 - 20:03
Adramelech: Nevzdávat a bojovat . Je to boj na celý život.Ta naše cesta je jen hůře zchůdnější než ostatních.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Mé srdce hoří | Následující: Usínat a spát