lékařská smetánka

sluší Ti ve vlasech
když kvete
než na kraj louky doběhneš
rozletí se
tisíce nažek světem
já ušlapanou trávou
chytám mandlový dech
rozehřátý létem

bývá i křídlatá
sluší Ti v záňadří
a po dešti
v místech
ztracených kaluží
k nohám hanbatým
kreslím srdce do bláta
a vpíjím rty
kapky vody Ti na kůži

někdy je upravená
větrem
pravidelně česaná
až kýčovitě stejná
a mezi květy
jdeš životem
přibližuji rety
dotýkám se něžně
těla pod svetrem
když pokaždé nové
objevuji světy

záhadná vlastnostmi
jak krást
slunci barvu léta
a svými sladkostmi
utlumit hořkost světa
umí v kávě rozmělnit
svou sametovou chuť
chci ji s Tebou zase pít
prokládat život radostmi

je mnohoúborná
své šaty střídá kvartálně
nesu ti náruč plnou
bílý latex
stéká mi na dlaně
morfologicky variabilní
květina žlutě sytá
já myslím na sex
s Tebou
……a už v tom zase lítám