Poslední myšlenky z krabice

Hledám, kam jsem si zastrčila ruce
v kapsách jsem je teda nenašla
hele, dyť jsou za zády schovaný

to jak mne tenkrát bolel hřbet
a nechtělo se mi pracovat, jsem stará
a nebudu ho ohýbat před pracákem
makala jsem čtyřicet let a kdo mi teď co dá?

jenže pod mostem je vždycky zima
a svý ruce jsem teď našla v kapsách
jak zapomenutý pokřivený věci
divný výběžky zkřehlejch prstů

sedím si tak v krabici, kvalitní kartón, fakt…
vyhlížím každej den, kdy kolem projde člověk
a sbírám odvahu ho praštit a vzít si prachy

jenže jsem nezapomněla za slušný vychování
s rampouchem u nosu i na duši lelkuju a umrzám
vyndala jsem ruce z kapes, tak to pude rychlejš

zejtra mne snad najdou, by tu nebyl ze mne svinčík
von mě ten svět fakt už nebaví, tak usínám, třesu se
spím, zavírám oči, tma napořád, asi už nedejchám…

báječnej klid, zas jsem ztratila ruce, ztratila jsem všechno
vymizela jsem sama ze sebe, ale vůbec mi to nevadí
je mi to tak strašně jedno…
konečně jsem se našla ve svý ztracenosti
možná to tak má bejt
asi




.