Malá duna

*
.

v lásce jsme důvěřiví
nebojácní
očím vstříc

ruka je lehká
jako list

s bouří probuzenou
čechrám zad
a pak sněží popel
podél paprskových kolonád

tak moc
jsme unaveni
z polibků
svázaných mlžných jar

jako
v lotosovém svitu
co mořský vánek
malé duny nafoukal

“ v očích tvých

každou stuhou
ponoříš se do svých sfér

tonu a ještě neznám smích
pohleď..
tvé paže
teď
mění směr

ještě jsi trochu
jako z čerstvého sněhu
nesměle svá

jako z ledu
křehce
uvolněná
lidsky parfémovaná

hebká jako z _nebe nit

sviť mi cestách
při mne stůj

ještě jsi nebroušená
malinová
při svitu svíce
kormidluj

“ v očích mých

máš pár denních stran
z ilustrovaných knih

ještě jsi sladce utajená
jako básně v korunách
jen malých lístků svit

ještě předčítám ze šíjí
a uším vkládám klid

lící hořících

“ v očích tvých

rozpadám se na mlžný opar

bouřlivé síly
co pod dotekem
ulehá

.

*