a sem tam sirka nedopalků žihadel zase o květ škrtne

poledne života, válka barev (vzdávací)

» autor: Kajuta

Hvízdají nože v stéblech trav
a z košatých lip na pozdrav
nebi - jak svatebčance - třese
to voňavým vzduchem
výsklým lesem

i štědrou dávkou prášků z pylu
co měšcem let včel obtěžkává
hořící plamen devětsilu
žihadlo co se kůži vzdává

poprvé, taky naposledy
výšiny květů jako zvědy

a sem tam sirka nedopalků
žihadel, zase o dlaň škrtne
poledne bytí, barev válku
v koloběh chvílí – zrodu, smrtné

z rybničních ploch se ostře lesknou
takové chvíle - zvu ji tesknou

Tipů: 16

» 09.04.16

» komentářů: 12

» čteno: 794(17)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: Fauno, flóro, počasí

Komentáře (12)

» 09.04.2016 - 15:32

Ringo

Říkám si k sobě – starej janku,
koberec blbůstek furt jen klepeš,
padá z něj špína, drobky, veteš,
nikdy však sirky nedopalků
či jiné krásné poklady,
možná bys patřil do klády... ;-)

» 09.04.2016 - 16:47

vavaoko

» 09.04.2016 - 17:39

krizekkk

Jsi lyrik? Nejsi lyrik?

» 09.04.2016 - 17:55

Kapka

Krásně jsi to napsal.
ST

» 09.04.2016 - 18:11

zenge

a kdybych měl sílu
byl bych v 9silu
ale že ji nemám
máchám trenky do Persilu;-)
ST

» 09.04.2016 - 19:25